Nesmrtelná sláva

Stalo se to před sto lety,

Sapfó tehdy dávali,

Ústečané byli rádi,

radostí si zpívali.

Divadlo tu stojí stále,

hrůzy války přečkalo,

domy kolem popadaly,

ono tady zůstalo.

Asi paní Múza nad ním

drží svoji ruku,

za sto let se nezměnilo

z barokního duchu.

Koncem války zavřeli ho,

Ústečané smutnili,

kultura tu musí zůstat,

síly svoje spojili.

Divadlo se udrželo,

Fidlovačku dávali,

činoherní soubor vzniknul,

umělci se hrnuli.

Velké změny zažilo,

mramor, sedla vyměněna,

obrazy si dopřálo,

novou barvu na fasádu,

od města pak dostalo.

Rekonstrukce generální,

po pár letech proběhla,

staré stroje vyměněny,

sláva se zas rozběhla.

Dostalo i nové jméno,

mnozí slavní zde v něm hráli,

využili krásné věno,

teď je známé zde i v dáli.

Autor: Martin Mottl, ZŠaMŠ Nová, Ústí n.L., 8.B

zpět